Zpětná vazba

Zpětná vazba 💾

Bohumír Tichánek

Člověk neztrácí vždy, když se něčeho odříká - J. W. Goethe

OBSAH

Znalosti
Principy zpětné vazby
2.1. ‹ Kladná zpětná vazba
2.2. ‹ Záporná zpětná vazba
Ekonomie
Lidské jednání

* * *

Naší civilizaci se přibližují duchovně znalé přístupy. Je to snad anachronický postup, není to jen další couvnutí v čase? Dbejme jejich přijetí ku prospěchu lidstva. Je co poznávat. Nebo snad není?

1. Znalosti

Člověk se bez znalostí neobejde. Obejda - skončil jako žebrák.

Znalost jedlých, nejedlých či jedovatých hub se lidem nevnucuje; základní ani střední školy je neučí. Nerozpozná-li houby člověk už od dětství, naučený z rodiny, musí se později sám zajímat, kde prohloubit své znalosti. Pak podle nich jednat a vyhodnocovat souvislosti, jež se dostavují.

Náboženství vedlo lidi ke znalostem zásad, vnucovalo je, ale mnohdy se podle nich nežilo. Lišilo se biskupství Digne, zařazené do roku 1816 Victorem Hugem:

Odešel jste bez snídaně, kam jste bratře pospíchal,
svícny - zapomněl jste na ně, i ty jsem vám včera dal.
Toho muže pusťte, páni, řekl pravdu, žádný klam,
přijměte mé díkůvzdání. A teď Pán Bůh žehnej vám.

Bratře, vem si moje jmění, ať ti slouží jako štít,
mysl tvou ať stříbro změní, aby's žil, jak má se žít.
Aby's úmysly měl čisté, sloužil cílům poctivým,
vykoupen a vzkříšen Kristem, svoji pouť spoj navždy s Ním.

(překlad Zdeněk Borovec)

Naše jednání bývá ovládané zpětnou vazbou; kladnou nebo zápornou. Zpětná vazba značí, že výsledkem určitého procesu ovlivňujeme jeho počátek. Kdo ji nestudoval brzy ve škole, mohl ji později poznat coby "feed back".

2. Principy zpětné vazby

Co rozumět zpětnou vazbou kladnou a co zápornou?

2.1.

‹ Kladná zpětná vazba podporuje existující proces. Ukázku vznikajícího výsledku vede k počátku procesu a vloží ho tak, aby rostl jeho žádaný účinek.

Jen někdy řekneme dítěti: "Podívej se, že se ti to podařilo." Pokud tajně krmilo psa svým neoblíbeným obědem, pak je asi neoceníme. Kdežto novomanželce pochválíme oběd v každém případě, bez zpětné vazby. Novomanželův výkon také. Proces je nachystaný tak, aby měl zesilující účinek. V technice bývá, k jeho zajištění, potřeba součástek. Psychologii vzniká jinak, vyvíjí se nám bezděčně.

České přísloví kladnou vazbu prohlédlo dávno: S jídlem roste chuť.
Moudrost chápe nebezpečí jejího vzniku: Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.
Proces lze probrat příkladem dvou znepřátelených lidí. Užívají kladnou zpětnou vazbu. Jeden do druhého strčí, druhý mu to oplatí. Ovšem je zkušený, ví, že by měl dát větší ránu. Tím soupeře překoná - zvítězí? Ale ne, soupeř se zapotácel, a přesto bácne ještě víc. Tak pokračují, až nakonec jeden udeří jako poslední, odpotácí se otřesený, ale ten, co buchl předposlední, sám padl poražený na zem.

Co je na tom kladného? Ta aritmetika procesu, neustálá změna síly úderu; s kladným nárůstem hodnoty veličiny. Kdyby se nepřátelství po každé ráně zeslabovalo, nešlo by o kladnou zpětnou vazbu.

Namísto stupňovaných ran jsem mohl proces vyložit i jinak, postupem vývoje zbraní: od ruky a nohy přes oštěp, meč a střelnou zbraň k bombě. Po další válce pokračuje vývoj zbraní, podle zkušeností z těch dosavadních. Snad se někdy menší války vyprovokovaly, aby výrobci zbraní a jejich státy ověřili zhoubné účinky?

To jen Francie dávných dob odmítla přijmout ponorku jako zbraň, ať už měla jakýkoliv důvod. Naopak tamnímu diktátoru, začátkem 19. století, rostly úspěchy v jeho válečných dobýváních. Následně zvyšoval jejich rozsah, kladná zpětná vazba ho posilovala k dalšímu úsilí, až přece jen skončil v porážkách.

2.2.

‹ Záporná zpětná vazba účinkuje opačně. I zde se kousek vznikajícího výsledku vrací k počátku. Tentokrát se nachystaným způsobem výsledek procesu oslabuje - řízený vraceným vzorkem.

Prodlužováním vlasů lze snižovat dosah svých starostí: Dlouhé vlasy, krátký rozum. Souvislost by šlo ověřovat na mužích. Od šedesátých let jim narostly dlouhé vlasy, jistě vlivem big beatové hudební módy, ale v posledních desetiletích zase naopak.
Příkladem záporné zpětné vazby je přikládání uhlí do kamen. Možná to některý čtenář nikdy nezažil - pokud místnost vychládala, přikládalo se víc uhlí a často. Navíc otevřením kamnových dvířek (spodních) se přidalo vzduchu a pak vznikalo víc tepla. Pokud se však místnost přehřála, bylo nutné teplotu snížit. Teplo unikalo z vytápěné místnosti trvale, jenže pomalu. Proto se tempo přikládání uhlí snížilo a byla zavřena spodní dvířka přívodu vzduchu, nebo i přivřen tah spalin do komína.

Co je na tom záporného? S růstem teploty se zpomalovalo přikládání uhlí. Při vzrůstu výsledku byl přírůstek dalšího uhlí záporný.

3. Ekonomie

Socialismus v ČSSR na nedostatek zpětné vazby doplatil. Tvrdívalo se, že je stejný jako kapitalismus. Že jeho smyslem bylo tvořit zisk ne pro kapitalistu, ale pro stát. Jenže socialismus provozovaný Československem, v jednom podstatném, byl opakem kapitalismu. Stát zachovával lidem možnost či nutnost mít práci, a to i za cenu zkrachování režimu. Tzv. přezaměstnanost se v mnoha odvětvích záporně zapisovala na kvalitě odváděných výkonů. Pak byli lidé nespokojeni s celkovou ekonomií, jež i s dalšími nedostatky nakonec vedla k pádu.

Zavčas hleděla ekonomie dosáhnout změny a to posílením zpětné vazby v odměňování. Pod zkratkou ZEUMS, kolem roku 1980, podniky dostávaly nové instrukce, jak stanovovat zaměstnancům platy. Které souvislosti zohledňovat. Mohlo to být dobře promyšlené.

Jenže provedení bylo kuriózní. V podnicích běžně následoval postup, při kterém se zaměstnancův plat nezměnil, nýbrž jeho pracovní aktivity, přínosy, vzdělání, přístupy byly vyhodnoceny tak, aby papírově odpovídaly jeho původnímu platu. Proč si dělat zlou krev?

Příčina tragilegračního postupu souvisela s nedostatkem zpětné vazby mezi hospodařením podniků a neodměňováním důležitých šéfů. Je snad podobnost s dnešní dobou, v bankách či v politice? Jedna potíž bývá v tom, jak moc jsou mocní lidé odměňováni, ale další nesnáz s tím, že nebývají neodměňováni.

Když níže postavený komunista našel příležitost pošuškat na n-tém sjezdu KSČ (pro n > XV) něco veřejně šuškaného, dostalo se mu prý klidné papalášné odpovědi: "Ale my máme jiné informace." Tím to končilo, bez zpětné vazby - naštěstí ani záporné, naneštěstí ani kladné. Nebyl odvážlivec potrestaný, aby se utlumil, ale ani nebyla jeho snaha po zlepšení posílena.

4. Lidské jednání

Řekne-li naivní mladík něco nevhodného, dovede se zkušený adresát povznést a nezlobí se. Klidně dorostence třeba i nějak povzbudí - zápornou zpětnou vazbou takové mladické postupy utlumí. Nebo naopak, upozorní na jeho nehoráznost, zveličí ji, v nutnosti užije kladnou zpětnou vazbu a pokud mladík již nemůže svůj chybný přístup zesílit, poskytne mu srážka poučení.

Někdy se pochybuje o starověké zásadě - když tě požádá o košili, dej mu i kabát. Hlasatel názoru dbal záporné zpětné vazby, doporučoval ji uplatnit. Jejím užitím situaci zklidnit.

Když kamna moc hřála, dokonce se otvírala horní dvířka: ochlaď, zpomal proces hoření. Když dostaneš ránu, nejen nepřidávej na úderu, nejen neoplácej vůbec, ale dokonce ukaž svou sílu, svůj soucit. Pohlaď ho - vůči dítěti si to dovedeme představit. Dokaž svou schopnost poskytnout druhému, co potřebuje - nastav i druhou tvář. Pochopitelně tehdy, cítí-li napadený svou převahu. Nejen převahu síly, jako vůči dítěti, ale spíš dostatek rozvahy, duševní síly, znalosti psychologie. Znalý tuší, co by mohlo pomoci vůči silnějšímu agresorovi.

Například napadený chápe, že ten druhý dává najevo, jak moc jeho oděv potřebuje. Následně se zachová, jakoby nebyl z tohoto světa. Dbá principu sehrávaných divadelních rolí.

Ale to už jsme někde jinde, mimo náš svět? Ne, tohle řeší naše problémy. My jsme však převzali potýkání jako nejlepší zásadu řešení úkolů. I v oboru, který sleduje výsledky čtyřletého volebního období.

Záporná - uklidňovací zpětná vazba není samozřejmostí. Nejen tím, že ji málo chápeme. Ale někdy bývá přiměřenou nutností její protiklad - kladná zpětná vazba - když přijde někdo s cílem vraždit, zotročit lidi. Ovšem i k tomu říká mudrc Lao-c': Kde se dvě vojska válečně střetají, vítězí ti, kdo bojují s těžkým srdcem.

Zpětnou vazbu sleduje jeho Tao-te-ťing:

Kdo si hledí učení, denně přibírá.
Kdo si hledí Taa, denně ubírá.
Ubírá a ubírá,
až dojde k "nečinění".
"Nečiní",
a přece není, co by zůstalo neučiněno.
Říši získává jen ten,
kdo upouští od činění.
Kdo činně zasahuje,
není s to získat říši.

(překlad Jiří Navrátil, 2003)

Věnovat se činnosti, sledovat výsledek a podle něj upravovat další činnost. Rozvíjet, ubírat nebo ponechávat? Témat lidské činnosti k posouzení je dostatek. Rozvíjet hromadnou výuku - školství, nebo ji tlumit a podporovat výchovu individua, přidávat peněz na dopravní cesty a prostředky nebo raději jinam, dbát investic a rozvoje zaměstnanosti anebo vyšším zdaněním přidávat prostředků na běžné lidské potřeby? Nechat beze změny nebo měnit?

Doporučná pasivita vypadá příliš silně. Znevažuje rostoucí snaživost, blížící se kýženému výsledku. Vždyť podporuje české pseudošvejkovské: To chce klid. Naopak Klement Gottwald se roku 1948 dostal k moci, aniž k tomu zakroutil někomu krkem. Až potom se pustil do slíbeného činění.

Dopředu spíš trvale udržitelným životem, než trvale udržitelným rozvojem.

(původně zveřejnil Gnosis9.net 11.05.2010)