Bohumír Tichánek
Hledám rozložení bodů diskrétního prostoru, kterými lze
podložit vnímaný svět. Nalezení způsobu, jakým oddělené body
spolu sousedí, by mohlo vést k jiným způsobem cestování po
Vesmíru. Rychleji, nejen na koni či raketoplánem.
V textu III (12
grafů) znázorňuji převod bodů diskrétního prostoru do našeho
spojitého světa, nikoliv do Euklidova prostoru.
Prostor, uzavřený do sebe, nemá okraje. V našem světě je
příkladem povrch obyčejné koule. Námořníci, plující na kraj světa,
nespadnou do propasti; kraje byly kdysi zrušeny.
V bodovém prostoru je srozumitelným tvarem krychle. K určení
jejího středu musí hrana obsahovat lichý počet bodů. Povrch
krychle obsahuje body stejně vzdálené od objemového středu jen
tehdy, jsou-li povolené i šikmé kroky. Pak je každý z modrých
povrchových bodů vzdálený 1 krok od středu objemu (obr. 1.).
Je třeba rozlišovat délky měřené spojitě u koule, od vzdáleností počítaných v pravoúhlých krocích - v bodovém prostoru krychle.
Obr. 1. Roh krychle nemá 4 sousední body
Sledujme 2D svět na povrchu krychle. Tam chci povolit jen
nejkratší přímé kroky, a žádné šikmé. Stejně vzniká nesnáz. Ze
všech jejích bodů je jich 8 odlišných - její rohy. Zatímco ostatní
body povrchu krychle mají vždy 4 sousední body, jinak je tomu s
rohovými. Těm nacházím jen tři sousední body - na hranách, a
čtvrtý už by nebyl sousedem v pravoúhlém směru (obr. 1). Do
něj se z rohu lze přesunout až dvěma kroky, když šikmé kroky
nedovoluji.
Obr. 2. Střelci skáčou jen v úhlopříčném směru
Podobně ošetřím svět umístěný na 2D povrchu krychle. Zavedu jen
šikmé, úhlopříčné kroky. Tím na povrchu vzniknou dva systémy, dva
oddělené světy posic. V podobnosti s černobílou šachovnicí, jak ji
střelci respektují. Bod, umístěný do jednoho systému, se svými
přeskoky v posicích nedostává do sousedního systému.
Ať hrana krychle obsahuje lichý počet posic. Pak jeden z vymezených dvou systémů neobsahuje rohy krychle. V něm každá posice má vždy čtyři jiné sousední posice. Tedy všechny posice, nachystané výskytu bodů, jsou rovnocenné. Rohy krychle nyní nepatří do jednoho z vytvořených bodových prostorů.
Povrch krychle, o hraně délky dvou kroků, čítá 26 bodů (obr. 3). Dvě svislé stěny jsou barevné; mají po 9 bodech. Svislá vrstva, mezi stěnami, má 8 bodů. Ze všech 26 povrchových bodů vyberu 12 pro vytvoření hledaného prostoru. Každý z dvanácti, propojených šikmými zelenými čarami, má vždy stejný počet sousedů a to 4.Systém zbývajících bodů je vyznačený červeně (obr. 4). Jeho body nejsou rovnocenné. Ze všech 14 bodů se jeho 8 rohových posic liší od 6 nerohových. Nerohovým se nabízejí vždy 4 sousední posice pro přeskok bodu, kdežto rohovým jen 3 posice.
Povrch krychle je zde diskrétním prostorem, databází pro uskladnění bodů. Takové body můžou zakládat svět stínových 2D tvorů. Údaje lze přepočítávat do perspektivního vnímání; pro jejich zrak a sluch.