Prokázat Konstruktéra   <   PDF

Bohumír Tichánek

*   *   *

Svět je poznatelný. Dále se snažíme prokázat i jeho původ. K vývoji názorů, ohledně umístění našeho světa, nás postrkují i neznámé Podstaty. Kruhy v obilí - kdo ohýbá stonky?

Tuto práci o geometrii světa píšu po přečtení sebevědomých vět, kde nezveřejněný autor nechce dbát údajů svých smyslů, tvrdí: „Je jasné, že svět neexistuje v perspektivě; přesto nejsme schopni ho vidět jakýmkoliv jiným způsobem. Vidíme vše pouze v perspektivě, tj. jeho vnímáním si svět pokřivujeme naším okem.“

*   *   *
OBSAH
  1. Úvod
  2. Matematika
  3. Iracionality
    3.1. - 3.2. - 3.3.
  4. Bodový prostor s perspektivou
  5. Zhodnocení
  6. Závěr
*   *   *

1. Úvod

Věda dosud nenachází, co se za Vesmírem skrývá. Zkoumá právě hmotu, jež Vesmír tvoří. Možný Konstruktér se do svého hmotného díla Sám nevestavěl a pak věda nikdy neprokáže stvoření Vesmíru?

Anebo platí - dosud věda nenašla cestu! Hodnocení matematiky, jako královny věd, beru vážně. Je nejdůležitějším nástrojem vědy. Ona je schopna posoudit, kde to - těch svých pár desítek let - žijeme. A pak bývá nashledanou.


2. Matematika

Řešení výpočtu směřuje k výsledku. Matematika neuvažuje dělení nulou; to končívá libovolným výsledkem beze smyslu: 1/0 = ∞. Různých nekonečen má být obrovské množství.

Jenže jinou záležitost, která také nedá výsledek, uplatňuje věda už odedávna. Jsou to iracionální čísla. Matematika přesně nevypočítá obvod kružnice, úhlopříčku čtverce a mnoho dalších úkolů, jež končí iracionálním výsledkem. (Ratio = poměr). Vyřešení by trvalo nekonečně dlouho. To je náš vědecký popis světa, jenž takto zůstává nepoznatelný.

Jestliže dám do poměru čísla 1 a 7, pak bych sice také dělil do nekonečna, ale zlomek můžu využít jinak. Celý úkol řešit v sedminách a tím se nekonečnému počítání vyhnout. Číslo 1/7 je racionální.

Neřešitelné však je, chci-li dát do poměru stranu a úhlopříčku čtverce. Jsou nesouměřitelné. Zvolím-li stranu například jednotkovou, pak Pythagorovou větou nikdy nezískám výsledek - délku úhlopříčky. Zlomek nevznikne, jedno z čísel je iracionální - vyčíslit je nelze.

Týraná matematiko, lidská služko nejsoucího lineárního světa!


3. Iracionality

Zde třikrát vkládám znalá vyjádření k matematice světa:

   3.1. Rudolf Zahradník, čestný předseda Akademie věd ČR, mi v dopise napsal (27.2.2008):

Váš odpor k iracionálním číslům mně trošku (zcela formálně, ovšem) připomíná odpor některých k přibližnému řešení diferenciální rovnice (která mohu ovšem hnát k libovolné přesnosti); já mám z něho naopak radost, protože z hlediska přírodovědeckého či technického je to stejně užitečné, jako řešení přesné.

Namítnu: „přibližná řešení rovnic mohu hnát k libovolné nepřesnosti“ (a nikoliv přesnosti; řešení iracionalit je vždy nepřesné). Vědu odliším od pragmatické techniky. Při hledání konstrukce světa nechci zaokrouhlovat, povolit nepřesnosti. Také dvojkový (binární) obor techniky dbá právě slov „ano, ano - ne, ne“.

   3.2. Lacerta, příslušnice jiného druhu

„Vaši vědci nechápou skutečnou povahu vesmíru, protože vaše nelogická mysl není schopna chápat ty nejjednodušší věci a spoléhá se na chybnou matematiku a čísla. Je to součástí genetického naprogramování vašeho druhu, k tomu se vrátíme později. Jen poznámka – teď jste asi skoro tak daleko od pochopení vesmíru, jako jste byli před 500 roky.

Uvažuje snad něco jiného než iracionální čísla? Nejjednodušší souvislost věda nesleduje - nevznikne-li výsledek výpočtu, pak uvažovaný lineární prostor světa neexistuje! Omezení Pythagorovy věty chápal už upálený Giordano Bruno, před 5 staletími.

   3.3. Kryon

Lidé jsou zábavní. Dokonce i v té nejvyšší matematice a geometrii je vše definováno lineárně. Proto Lidé prostě milují definici kruhu jako mnohoúhelník s nekonečným počtem přímek. To je legrační! To je, jako kdyby v přírodě kruh neexistoval, a Lidstvo muselo vytvořit vzorec používající lineární objekty, aby mohl existovat.

Ludolfovo číslo π rozhodně není 3,14. Je iracionální, má nekončící počet desetinných míst. Nikdy ho nezjistíme, ví matematika. Ono neexistuje. Jeho nejsoucí hodnotu můžeme pouze upřesňovat.

Zvolím-li π = 3, pak vždy nepřesný obvod kružnice vystihnu pro zajímavost odlišně, třemi úsečkami:
Průměr d = 1, obvod O = π × d = 3 × 1 = 3.

Obrázek kružnice bude nahrazen rovnostranným trojúhelníkem o stranách 1. Učenci původně zjišťovali číslo π z hranatých obrazců.

Nebo dosadíme-li obvyklých 3,14, opět je obrazec daný číslem, jež vzniklo měřením mnohoúhelníka.

Takže Kryonova odpověď - vaše kružnice je mnohoúhelníkem - odpovídá vědeckým pramenům. Určuje ho vymyšlený mnohoúhelník s nekončícím počtem stran. Nekončící - neexistující Ludolfovo číslo zatím zůstává důležitější než mateřské mléko, ve vší úctě k mnoha ostatním vědeckým výsledkům. Kružnice Ludolf pi=3


Obr. 1. Kružnice

Kryon:

Ani nepoužíváte správné druhy matematiky a my jsme vám to říkali už dávno. Kouzlo matematiky je v tom, že je kvantová a pokud vám o tom začínám říkat, dokonce i v těch nejjednodušších pojmech, bude se vám to zdát až příliš komplikované.

Ne hned jsem pochopil, co je kvantovou matematikou. Kvanta známe jako útržky vln, kousky kmitajícího čehosi; fotony letící prostorem svou světelnou rychlostí. Tak o jaké počty se to jedná?

cejchování perspektivního prostoru


Obr. 2. Převod osy Euklidova a perspektivního prostoru



4. Bodový prostor s perspektivou

Kvantovou matematiku české lidstvo nazývá diskrétní čili bodovou matematikou. Kvanta značí kousky, zde body.

Budu-li vystihovat svět nikoliv lineárním prostorem, nýbrž v souladu s perspektivním viděním, pak nepřesné iracionality nevzniknou. Nezavedu geometrické osy x, y, nýbrž jejich druhé mocniny. Rovnice nebudou kvadratické: a2 + b2 = c2, nýbrž se stanou lineárními. Pythagorova věta v jiném prostoru nemá iracionality: a + b = c. Vždy vzniká výsledek výpočtu.

Nezdůrazňuji zakřivené a nezakřivené prostory, nýbrž geometrii oddělených bodů. Popisovanou „kvantovou matematikou“.

Bodový prostor, podobný šachovnici, je převoditelný do perspektivního prostoru. Přepočet je řešitelný, i když k naprosté shodě zřejmě vyžaduje několik postupných kroků.

Body uskladněné v Akáše jsou obdobou diskrétních údajů na paměťovém disku soudobých počítačů. Ovšem prý Akáša uchovává i všechna minulá rozložení bodů světa. Tím lze uvažovat – spekulovat o cestách do záznamu minulosti.

Chceme-li určit, kde to žijeme, pak vzpomeňme Giordana Bruna, před mnoha staletími. Již tehdy odmítal Pythagorovu větu, jenže pozdější géniové nesestupovali do matematického sklepa. Vršily na pyramidu poznání stále další úžasné přídavky, jenže její základ zůstal nevypočítatelný.

Diskuse může být přínosná, nemusí hrách na stěnu házet.

Převod z diskrétního do perspektivního prostoru

Obr. 3. Převod z bodového do perspektivního prostoru


5. Zhodnocení

Jeden soudí, že záchrana spočívá v příchodu mimozemšťanů. Jiný snad ani nespoléhá, že by výroba čisté energie zachránila dosud chamtivé lidstvo před krachem civilizace. Další traduje návrat zásadního prvočinitele, kdežto ti znalí si snadno uvažují tajemný přechod do jiných rozměrů.

Lacerta naznačuje, že matematika lineárního prostoru nevystihuje náš svět – a to kvůli iracionalitám. Svět tedy nemá být rozložený v Euklidově prostoru. Je daný našimi komprimovanými perspektivními zrakovými a sluchovými zážitky. Virtuální realita, již netvoří hmota. Zážitky jsou nám promítané do vědomí jako hotové. Tato Maja je dílem Vyšší civilizace; my sledujeme nachystané vjemy.


6. Závěr

Kdyby přišel Einstein znovu na svět, začal by pronikat do klasické vyšší matematiky. Protože ta byla jeho slabinou; byl vynikajícím fyzikem, ale s matematikou mu pomáhala nejprve manželka Mileva, pak přítel Marcel Grossmann. Takže jeho touha - ovládat matematiku - mu do příštího života zařadí nápravu této slabiny. Výborně porozumí nejhlubším úspěchům matematiky ze století páry a století atomu. „Kvantovou matematiku“ bude dohánět později. Držím mu palce, ať je i pak prospěšný.

Někdy dovede materialista zahrozit - když si hlavu rozbiješ o zeď, poznáš, zda je to virtuální realita. Nikoliv, ať člověku vznikne zážitek - sladkého větrníku, anebo - zlé bolesti hlavy s vlhkou krví na čele, nerozliší, čím jsou tyto zážitky podložené.

Ať určuje matematika! Ještě je třeba postupu, který ji k osvojení nových přístupů přivede...

www.tichanek.cz