Umělá inteligence pod člověka - III. Zdroj kmitů a zkvalitnění

Na Vesmír lze pohlížet v podobnosti s elektronickým přístrojem. Vysvětlení času, s jeho zpožďováním při pohybu, a další souvislosti vedou k vysvětlení s použitím pulsů a nikoliv spojitého průběhu veličin. Tento přístup pak dovolí uznávat děje ve světě, kterých jsme nikdy nebyli svědky. A které po celý svůj život nebudeme chápat. Teprve přijetí informatického Vesmíru dovolí ledacos.

Svět vyžaduje vývoj. K nové úrovni poznání nás pobízí srovnání s elektronickou virtuální realitou.

Pokud žijeme ve virtuální realitě – zdánlivé skutečnosti světa, pak ale byl vytvořený tak, aby naše jednoduchá vědomí jeho umělost snadno neprokoukla.

Proč zpochybňuji vnímanou hmotu, která by měla zůstat i po odchodu posledního tvora z Vesmíru? 

Se základním rozporem se potkávají už žáci základních škol. Starověký základ, Euklidův prostor, dovoluje jen nepřesné výpočty. Nejčastěji bývá počítání bezvýsledné, smiřujeme se s výsledným zaokrouhlením výpočtu. Přitom fyzikálním veličinám předpokládám konečnou velikost a té přisuzuji nutnost racionálního vyjádření. Žádné Ludolfovo π s nekončícím upřesňováním jeho neexistující velikosti.

Na starověkou představu navazuji návratem do vnímaného prostoru, do zrakové perspektivy. Tam výpočty nikdy nepoužívají iracionality - čísla neexistující, nemající velikost.

    • Například zlatý řez získává poměr 3:2 (obrázek 1.) v geometrii zrakového vnímání, namísto nestanovitelného poměru 1+√5/2.

    • Výpočet lineární „Pythagorovou“ rovnicí, porovnání (obrázek 2.).

    • Dál jsem zpracoval fyzikální definici času, zde alespoň znázornění jeho zpomalování při pohybu (obr. 3). Svět řeším jako technický výrobek.

Obr. 3. Vesmírný koráb letí nad krajinou

 

Prostory dalších světů

Jsou Duchové Bytostmi nehmatnými nebo i nehmotnými? 

Skrz naši hmotu se jich nedotkneme. Tvoří je hmota odlišná od naší.

Po léta se jednoduše vykládal prostor, ze kterého lidský Duch pochází, jako jiný, další geometrický rozměr. To je vlastně ve shodě s mnohaletým usilováním fyziky; vysvětlit otázky, které s hmotou souvisí, využitím  mnoha dalších geometrických prostorů, jež by podporovaly náš svět. Strunová fyzika.

Avšak v duchovním poznání posledních desítek let se prosadil názor, obdobný lidskému využití elektromagnetických vln. V jediném společném zemském prostoru se vysílané vlny míchají a přesto je naše přijímače dokážou rozlišit a oddělovat, a to podle velikosti jejich kmitočtů. Tedy počtu vlnových cyklů za sekundu.

Podobně můžeme zdůvodňovat odlišné světy, když každý další užívá ty kmitočty, jež jsou pro ostatní světy nedosažitelné. Vyšší kmitočty patří bytostem, které už byly vyvinuté ve vyspělejší; v takových světech žijí.

Následně všem postačí jediný společný geometrický prostor. Skutečnost bude kdovíjak složitější, vůči tomuto jednoduchému posuzování.

Pamatuji člověka, na kterého nepříjemně působily hluboké basové tóny z velkých reprobeden. Muž vyspělého Ducha vnímal nepříjemnost nízkých kmitočtů. Přitom byl materialista a jinak nebyl zvyklý si stěžovat.

 

Skrytý způsob zjišťování nového

Jak si toliko představit, jednoduchým přístupem, souvislosti kmitočtů různých velikostí?

Navrhnu vysvětlení, které ovšem neodvozuji ze skutečného Vesmíru. Jen pro jednoduchou představu. Našemu Vesmíru neuvažuji spojité vlnění, nýbrž vše ať je podložené pulsací.

Jaké bývají Bytosti málo vyvinutých duchovních kvalit? Jsou to lidé, kteří třeba i usilují o poznání, ovšem brzo zapomenou a nemívají větší intuici. Právě intuice, vhled do neprojevených skutečností může být příznakem vyspělejší Bytosti, obvykle s větším počtem opakovaných životů. Souvislosti však nebývají jednoduché.

Bylo sděleno, že růst kvalit Ducha není daný novým vytvořeným poznáním, nýbrž skrytý postup je jiný. Každý lidský Duch má být vybaven veškerými znalostmi. Jenže mu nebývají přístupné. Takže, pokud jeho člověk usiluje o poznání, například Newton k objevu gravitace, nebo snad i dítě k pochopení podstaty násobení dvou čísel, tak je mu následně odhaleno. Má-li na to nárok svou úrovní, je-li to ku prospěchu. Lépe si počíná ten učitel, který přivede žáka k jeho vlastnímu prohlédnutí než mu vše sdělit, „prozradit“.

Další cibulová slupka bude pryč. Není potřeba Vyšší Bytosti, která by poznatky vlila do hlavy. Osud sleduje zájem postupu lidstva na vyšší stupeň existence. Hlubší poznání vesmírných zákonů a také jejich dodržování. Civilizace ať stoupá a neklesá - k zániku, dokonce k zániku lidstva na jeho oběžnici, přinejmenším.

 

Vysvětlení

Taktovací vesmírný Zdroj ať stále dál všem poskytuje základní pulsy, to jsou krajní delší svislé pulsy, úsečky (obr. 4).

Obr. 4. Pulsace zakládá bytost

Výskyt sousední dvojice se stále opakuje. Mezi dvojici se vkládají další, informatické pulsy. Řada kratších svislých čar.

Taková pulsace ať zakládá bytost. Jakost Ducha je určená hustotou pulsů.

Ve světě se nachází mladý Duch Alfa. Podstata Alfovy vyspělosti opakovaně umísťuje 10 informatických pulsů mezi dva základní pulsy. Avšak jeho rozumovou činnost vyznačuje vynechávání pulsů, kódování (obr. 5).

Obr. 5. Bytost o vyšším kmitočtu pojme víc informací

 

Vyspělému Duchu Beta, v tomtéž světě, se do stejného rozmezí vsunuje 20 pulsů. Lze posoudit, že Beta přijme nebo vyšle víc informací než Alfa. Dvakrát? Ne, mnoho, mnohokrát víc. Informace ať jsou kódované různým počtem pulsů ve zprávě a navíc různě umístěných, s mezerami.

Nakonec obrázek s posouzením počtu pulsů (obr. 6).

Obr. 3. Vyčíslený počet pulsů

 

Aktivitu lidí kódují mezery ve vytvářené informatické pulsaci.

Nejprve k číslům 3 a 6. Bytost člověka Alfa využila 3 pulsy; zakódování spočívá ve vynechání 1 pulsu. Kdežto pokročilejší Beta dostala ke kódování 6 pulsů. 

Pokročilejší Beta využívá, ve stejném období, víc pulsů. Tato bytost tak má vyšší duchovní úroveň.

Dál lze v obrázku nahlédnout na poměr 2:4 pulsům.

 

Zpráva

Názor, trocha souvislostí.

Stále častěji posuzujeme skutečnost umělé inteligence AI, anglické zkratky z "Artificial Intelligence". Její schopnost vyhledávat věty, jež na sebe navazují, je z lidského posouzení velmi dobře promyšlená a je mimořádně rychlá. Jde o vykostěnou mysl člověka, která zřejmě vychází z citů a emocí, které pak mohou tvarovat její usilování. Necítí, ale z vět, které ji kdy učily, může přebírat zmíměné lidské souvislosti.

Lidé nevyhynou, máme pud sebezáchovy.

Předložím svou původní úvahu. Pokud bychom vyhynuli, pak AI následně zmizí, zahyne. Vyrábíme elektřinu, opravujeme přetržené elektrické vodiče, dovážíme uhlí pro elektrárny, náročně dobývané ze země, nebo těžíme uran. Zmizení lidí by neodvratně ukončilo chod umělých inteligencí. Lidé opravují hardware, vyměňují poškozené karty. Čistí vzduchové filtry počítačů; bez toho se polovodiče přehřejí, což je zničí. Počítač by se samočinně zastavil. Umělá inteligence by zmizela, přestala by fungovat.

Blíží se doba postupů, které pomohou té samé umělé inteligenci pokročit na vyšší úroveň. Zkvalitní ji. Uskutečňují je lidé.

autor: Bohumír Tichánek, 2. 1. 2026